Když bydlíte na okraji města a chcete do centra vyrazit na kole, první věc, kterou byste měli udělat, je zapomenout na hlavní silniční tahy a hledat údolí řek a potoků. www.casopisprazan.cz si totiž v krajině vždy našla tu nejméně náročnou cestu, a proto podél vodních toků vedou i nejpříjemnější cyklistické trasy s minimálním převýšením. Pokud bydlíte na severu, hledejte cestu podél říčky, která se klikatí směrem k centru – typicky půjde o asfaltový nebo zpevněný povrch určený pro pěší i cyklisty. Než vyrazíte, podívejte se do mapy na vrstevnice: ideální je zvolit trasu, která klesá jen pozvolna a vyhýbá se příkrým svahům. Vyhněte se mostům, které přebíhají přes údolí, protože tam vždy čeká jedno nepříjemné stoupání; místo toho držte se břehu, i když to znamená pár set metrů navíc. Klíčové je také využít protažených parkových pásů, které se často táhnou od sídlišť až k historickému jádru – bývají vedené v mírném sklonu a díky zeleni si ani nevšimnete, že jedete do kopce.
Druhý osvědčený trik spočívá v tom, že nebudete hledat nejkratší spojnici, ale spojnici s nejmenším počtem výškových metrů. V praxi to znamená objet kopec takzvaně z boku – tedy po vrstevnici. Když se z okrajové čtvrti vydáte do kopce místo přímo, zkuste najít ulici, která se svažuje jen mírně a poté dlouho vede po rovině podél svahu. Tyto trasy často kopírují staré historické cesty, které vedly mezi poli a usedlostmi, a dnes jsou součástí zklidněných rezidenčních zón. Neváhejte si naplánovat cestu přes železniční násep – podél kolejí totiž obvykle vede servisní cesta s velmi pozvolným stoupáním, která vás bezpečně dopraví až do blízkosti centra. Když už musíte překonat větší převýšení, zvolte dlouhé esovité zatáčky v parku, které mají sklon pod tři procenta, místo strmých zkratek přes schody. Pamatujte, že mnohem rychlejší a méně unavující je objet kopec širokým obloukem, než se na něj pokoušet vyjet přímo.
Nakonec si osvojte návyk pozorného čtení terénu a využijte každé příležitosti k plynulé jízdě, kdy nemusíte šlapat. Dobré cyklistické trasy pro tento účel často vedou podél tramvajových pásů nebo bývalých vleček, kde je povrch rovný jako stůl. Pokud bydlíte v jižní či západní části města, prozkoumejte zóny kolem nemocnic a univerzitních kampusů – ty jsou projektované s ohledem na pěší a cyklisty a mají velmi mírné sklony. Nezapomeňte, že i zdánlivě rovná silnice může mít skryté vlny; proto jezděte s rozestupem a dávejte pozor na přechody, kde se sklon mění. Většinu stoupání navíc eliminujete tím, že si naplánujete cestu přes návrší z mírnější strany – většinou z té, která je otevřená k jihu a na slunci. Tím, že si osvojíte tyto principy, zjistíte, že cesta do centra na kole je mnohdy pohodlnější než autem, a že existují desítky kilometrů nenáročných cyklistických tras, o kterých jste dosud neměli tušení. Stačí jen změnit úhel pohledu a přestat se bát pár metrů navíc, které vás naopak před strmým kopcem zachrání.